Pojem deagrofertizace patřil k jednomu z výrazných hesel v kampani před volbami v roce 2021. Jak se ale koalici okolo Petra Fialy podařilo tento pojem naplnit? Nikterak slavně.

Vláda Petra Fialy nastoupila s cíli transparentnějšího vynakládání veřejných prostředků a boje proti střetu zájmů, což nepřímo mířilo i na Agrofert. Jenže realita zůstala za očekáváními. “Namísto důsledné deagrofertizace jsme se od Fialovy vlády dočkali jen symbolických gest,” zhodnotil proces protikorupční expert David Ondráčka.

Jelikož vítězná taktika se nemění a v roce 2021 zafungovala, s podobným heslem se vyrukovalo před posledními sněmovními volbami. A mělo to šanci na úspěch? Vzhledem k výsledku voleb očividně nemělo. Navíc je špatně uvěřitelné, když s tímto slibem jdete do vlády a můžete ho naplnit, ale současně ho odsunete na vedlejší kolej, abyste si na něj za pár let těsně před volbami znovu vzpomněli.

Na pomyslnou vedlejší kolej poukázali i investigativní novináři Seznam Zpráv Lukáš Valášek a Adéla Jelínková. Podle nich vláda na základě analýzy věděla už v roce 2022 o možnosti vymáhat miliardové dotace po Agrofertu kvůli střetu zájmů Andreje Babiše, ale začala jednat až před volbami.

“Blížící se volby dělají s politiky divy. Těsně před nimi by dokonce chtěli dělat to, co slibovali před čtyřmi lety, když ještě nebyli ve vládě. Potom to ale pořád nešlo, až najednou, sedm neděl před volbami, ministerstvo zemědělství začne po firmách holdingu Agrofert vymáhat dotace, které čerpaly nezákonně,” shrnul na konci léta situaci komentátor Martin Fendrych.

Podobně hodnotí situaci i novinář Jiří Nádoba. Ten poukázal, že “v prevenci střetu zájmů zůstává po končící vládě velký dluh. Vymáhání peněz od Agrofertu se hnulo jen částečně, zákony zůstaly děravé”. Nádoba také uvedl, že nejaktivnější v řešení Babišova střetu zájmů byli Piráti, kteří ale ve Fialově vládě předčasně skončili. “Jejich (Pirátů) důslednost v popotahování šéfa ANO za střet zájmů je ale obdivuhodná. Škoda že se ostatní nepřidali – slibovaná deagrofertizace nemusela mít tak tristní výsledky,” vysvětluje novinář.

Hlavním politickým tahounem deagrofertizace se před volbami stal ministr zemědělství Marek Výborný, který v srpnu oznámil, že jeho resort začne vymáhat dotace pro Agrofert z doby, kdy byl Babiš ve vládě. Babiš na to reagoval s tím, že vracení dotací odmítá a k tomu přidal výhrůžku úředníkům. “Ať si (úředníci) dobře rozmyslí, co budou dělat, protože můžou způsobit škodu,” řekl Babiš pro Deník a dodal, že Výborný nutí úředníky k nezákonným věcem.

Úředníci se tak ocitli v nezáviděníhodné situaci. Ministr, který má zanedlouho končit, po nich chce vymáhání dotací, zatímco Andrej Babiš, u nějž bylo zřejmé, že zvítězí ve volbách a obsadí ministerstvo “svým člověkem” jim za to vyhrožuje. To nadšení a motivaci cosi vymáhat u dotčených úředníků pravděpodobně nevyvolá.

Nyní na ministerstvo zemědělství nastupuje Martin Šebestyán. Ten na otázku, zda má Agrofert vracet dotace, odpověděl, že zatím neví. O upřímnosti této odpovědi lze mít pochybnosti nejen kvůli tomu, že jde o člena Babišovy vlády, ale také z důvodu, že právě Šebestyán nezákonné dotace Agrofertu vyplácel coby ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu. Šebestyán by tak vymáháním dotací šel v podstatě sám proti sobě.

Řešení Andreje Babiše vzdát se Agrofertu s tím, že ho zdědí jeho děti, nicméně přináší řadu dalších otázek, jestli střet zájmů opravdu zmizel. Zapomínat bychom také neměli na to, že problematika se netýká jen čerpání dotací v budoucnu, ale ve hře jsou i již vyplacené peníze. Jen v resortu zemědělství má jít o sedm miliard korun, které naráží na střet zájmů z doby, kdy byl Babiš ve vládě.